Slunečné počasí, batůžky na zádech, natěšené děti a dobrodružství mohlo začít. V pátek 22. 5. se třída Soviček vydala autobusem společně s paní učitelkou a asistentkou na výlet do Jezbořic. Už samotná cesta měla své kouzlo – děti si povídaly, pozorovaly krajinu za okny a těšily se, co je během dne čeká.

Hlavním průvodcem celého výletu byl náš spolužák z přípravné třídy Liborek, který nás od autobusu vedl až k jezbořické přírodní stezce. Tam na nás čekalo velké překvapení – a to dokonce i pro samotného průvodce. Kromě běžných přírodních ukázek, jako byl hmyzí domeček ve tvaru skutečného domu se studnou, bosochodník, lávka nad bažinou, houpačka, balanční prvky nebo ruleta s úkoly aj., na děti čekalo také čtrnáct včelích úkolů. Díky nim jsme si mohli zopakovat vše, co už o včelkách víme ze školy.

Celá přírodní stezka vedla lesíkem podél potůčku. Děti cestou pozorovaly stromy, poslouchaly zvuky lesa, objevovaly různá zákoutí a s nadšením plnily jednotlivé úkoly. Velkým zážitkem byla zastávka u obrovského starého stromu. Zaujal nás svou velikostí i tajemnou atmosférou. Velkou oblibu si získal také bosochodník, kde si děti mohly vyzkoušet chůzi po různých přírodních površích. Některé děti se do úkolu pustily odvážně hned, jiné opatrně zkoumaly každý krok.

Když jsme celou cestu prošli, vyšli jsme jen kousek od rozsáhlého pozemku našeho průvodce. Tam na děti čekala další dobrodružství. Nejprve nám Libor ukázal všechna zvířátka – slepice, klokany, pštrosy, lamy, krávy, bažanty, kuřátka, ale také kočičku nebo suchozemské želvy. Děti měly možnost zvířata pozorovat opravdu zblízka. Největší radost měly samozřejmě ve chvílích, kdy zvířata přišla až k plotu téměř na dosah ruky.

Dále jsme prošli vozovým parkem plným veteránů i pracovních strojů, které zaujaly především chlapce. Po aktivním dopoledni přišla zasloužená chvíle odpočinku ve stínu, kde už na děti čekalo malé občerstvení – kromě svačin, které si nesly celou cestu s sebou, dostaly také sušenku, pitíčko a nanuk od Liborovy maminky.

Na závěr nechyběl ani čas na volnou hru na dětském hřišti. Užívaly si trampolínu, houpačky, kolotoč i další herní prvky a nechybělo ani prozkoumání Liborova bunkru, které vzbudilo velké nadšení. Pak už jsme si jen zamávali, poděkovali a vydali se autobusem zpět do školy na zasloužený oběd.

Velké poděkování patří paní Bakešové a panu Matějkovi, kteří nám tento krásný výlet nabídli. Obrovskou pochvalu si zaslouží hlavně Libor, který nás sám provedl celým jezbořickým výletem. Pochvalu si zaslouží všechny děti z přípravné třídy, které se po celou dobu chovaly jako příkladní turisté a cestovatelé, ze kterých by si mohly brát příklad i starší školáci.

Výlet se nesl ve velmi klidné, přátelské a pohodové atmosféře. Děti si odnesly nejen mnoho nových zážitků a poznatků o přírodě a zvířatech, ale především krásně společně strávený den plný radosti z obyčejných maličkostí.